Chorvatsko (2010) se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Je zemí s tisíciletou historií a kulturou. Její břehy jsou omývány Jaderským mořem a pobřeží je lemováno více než 1 200 ostrovy. Charakteristické jsou romantické zálivy s oblázkovými plážemi, malebná architektura, piniové a borovicové háje a dobrosrdečné, pohostinné obyvatelstvo.

Oficiální název: Chorvatská republika

Rozloha: 56 538 km2 + 31.067 km2 teritoriální moře

Počet obyvatel: 4,500 miliónů

Hlavní město: Zagreb (Záhřeb)

Nejvyšší hora: Dinara 1830m

Největší řeky: Sava, Drava

Úřední jazyk: Úředním jazykem je chorvatština

Náboženství: 87,83 % – římskokatolická církev (především Chorvaté), 4,42 % – pravoslavné církve (zejména Srbové, Černohorci, Rusové a Makedonci), 1,28 % – islámská církev, 0,14 % – řeckokatolická církev a ostatní

Měna: 1kuna – HRK, 100 lipa, Bankovky jsou v těchto hodnotách: 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 kuna (HRK) mince: 1, 2, 5 kuna, 10, 20 a 50 lipa.

Elektřina: 220 V/50 Hz

Vízum: Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum.

Cestovní doklady: Cestovní pas s platností delší než 3 měsíce od vstupu do země nebo za určitých podmínek platný občanský průkaz. V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 24 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci.

Taky kvůli ekonomické krizi bude letošní dovolena Chorvatsko 2010 o něco levnější než minulý rok, takže kdo se chystá na dovolenou do ,,chorvatsko 2010,, ušetří peníze ještě když se v chorvatsku ubytuje v soukromí

V současné době je v Chorvatsku 526 kempů, z nichž 161 má kapacitu přes 1000 míst a 365 kempů patří mezi malé kempy (tzv. minikempy) s kapacitou do 30 míst. Celková kapacita chorvatských kempů je 217 tisíc míst.

Chorvatské turistické sdružení (Hrvatska turistička zajednica,www.chorvatsko.hr) vydává každoročně prospekt „Camping & Caravaning“, kde jsou uvedeny aktuální informace o jednotlivých kempech. Z tohoto přehledu vycházíme při aktualizaci našich údajů o kempech. Dalším zdrojem jsou stránky Sdružení chorvatských kempů (Kamping udruženje Hrvatske,www.camping.hr).

Přehled kempů je rozdělen na stránky podle geografických oblastí. Na plánku oblasti je zobrazeno místo, kde se kempy nacházejí. Seznam je uspořádán podle místa výskytu od severozápadu k jihovýchodu tak, jak místa na pobřeží po sobě následují. V současnosti obsahuje kempy, které mají kapacitu nad 100 míst (s několika výjimkami).

Každý kemp má odkaz na svoji tabulku, kde jsou uvedeny ceny v EUR na osobu za 1 den a další údaje, které se mohou hodit při volbě zařízení pro pobyt. Podle oficiální kategorizace jsou kempy jsou rozděleny do 4 kategorií a označeny hvězdičkami (čím více hvězdiček, tím je kemp lépe vybaven).

Pokud nejsou další údaje uvedeny, nebyly k dispozici. Ceny jsou platné pro začátek sezóny 2010. Mohou se během sezóny měnit, a proto je potřeba je brát jako ceny orientační.

V ceně za kemp není zahrnuta pobytová taxa (boravišna pristojba), její výše na sezóně a na kategorii pobytového místa. Více informací viz: Pobytová taxa.

O malých kempech (tzv. minikempech) nemáme více informací, než kolik je uvedeno v seznamu, na který je odkaz u každé oblasti.

Upozorňujeme, že na celém území Chorvatska platí přísný zákaz nocování ve volné přírodě, tedy i stanování kdekoli jinde než v kempech. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté vystavují policejnímu stíhání a peněžité pokutě. Policie je v tomto směru velmi všímavá a nesmlouvavá, a to zejména kvůli nebezpečí vzniku požáru.

Více informací o probíhající či plánované výstavbě ubytovacích zařízení najdete v tematickém článku:Velké investice do cestovního ruchu na Jadranu do roku 2010.

Chorvatsko vstupuje do letošní turistické sezóny s celkovým počtem téměř 950 tisíc lůžek ve všech typech ubytování. Na hotely z tohoto počtu připadá cca 115 tisíc lůžek, na turistické komplexy cca 52 tisíc, na kempy 213 tisíc, na ubytování v soukromí 420 tisíc lůžek a na jachtařské přístavy – mariny asi 62 tisíc lůžek.

Aktualita: Kolik turistů přijelo v loňském roce do Chorvatska a kolik jich bylo z Česka?

Chorvatské turistické orgány usilují o prodlužování turistické sezóny na Jadranu. Nezbytnou podmínkou delšího využívání sezóny jsou totiž pohodlné, vytápěné hotely, které mohou po celý rok nabízet návštěvníkům tolik oblíbená wellness-centra, kryté vytápěné bazény, možnost sportování v hotelech a v jejich zařízeních, zábavu a společenské akce přímo v hotelech. Jak ukazují rozbory dosažených výsledků za rok 2008, dosahuje celoroční obložnost hotelů, tedy obsazení hotelových lůžek 130 dní, lůžka v soukromém ubytování jen cca 42 dní a v kempech 60 dní.

Problémem zůstává také vysoký počet nefunkčních hotelů, což celkově činí 64 tisíc lůžek. Převážně se jedná o hotely, které byly za války v 90. letech minulého století devastovány či úplně zničeny (především v jižním přímoří) nebo devastovány při následném ubytování utečenců z válkou postižených oblastí. Většina jich už byla rekonstruována či nově postavena, ale jen ve Splitsko-dalmatské župě zůstává neobnoveno 15 % hotelových kapacit.

Jadranské přímoří disponuje poměrně velkou nabídkou hotelových apartmánů, tedy možnost kvalitního hotelového ubytování bez závazné vazby na stravování, tedy možnost, aby si hosté sami připravovali a vařili jídlo podle svých potřeb a zvyklostí. A jejich počet stále roste, a to i v Dalmácii, kde dříve byly spíše výjimkou. Vývoj dal v tomto směru za pravdu západoistrijským letoviskům, kde se apartmány stavěly a s úspěchem využívaly již od konce 60. let a začátku 70. let minulého století. Jak ukázal čas, jsou apartmány výborným řešením zejména pro rodiny s více dětmi. Vyhovují však i lidem, kteří dávají přednost úplné volnosti, pokud jde o stravování. Klasický hotel jim to neumožňuje, protože ubytovat se v sezóně, a mnohdy i na jejích okrajích bez stravování nelze – plná penze nebo polopenze je podmínkou pro ubytování. A tak lze nyní najít hotelové apartmány na celém pobřeží a jsou rovnocenným partnerem v hotelové nabídce. Většina hotelových apartmánů je přijíždějícím návštěvníkům k dispozici od 16 hod. v den příjezdu, při odjezdu jej musí vyklidit do 9 hod. ráno.

Současně dále výrazně roste nabídka ubytování v soukromí. Soukromé penziony nabízejí následující možnosti ubytování:

• apartmány – Chorvatsko ubytování v soukromí (často hotelové úrovně) složená z několika místností (1 -2 ložnice, obývací místnost, kuchyň či kuchyňský kout), s více lůžky (až pro 6 osob), s možností vaření (vybavenou kuchyňkou, lednicí) a s vlastním sanitárním zařízením, ručníky mohou, avšak nemusí být k dispozici.
• studia – jsou to jakési garsoniéry, skládají se tedy z jedné obytné místnosti, kde jsou lůžka a zároveň i kuchyňský kout. Mají vlastní sanitární zařízení.
• samostatné pokoje – nemají kuchyňku ani možnost vaření, nemusí ani mít vlastní sanitární zařízení.
• ubytování hotelového typu – včetně stravování celého nebo jen částečného, vlastní sanitární zařízení.

Přestože nabídka ubytování v soukromí je obrovská, není výjimkou, že ve vrcholné sezóně není volné ani lůžko a turista ubytování marně shání. Jde zejména o velmi atraktivní místa, ale mnohdy je stejný problém i v malých místech. Za nejproblematičtější období se pokládá období od 20. července do 15. – 20. srpna. Na tuto dobu je rozhodně rozumnější si zajistit ubytování prostřednictvím některé české cestovní kanceláře, nebo posunout svou dovolenou na méně frekventované období.

Pokud jde o kempy, jejich počet stagnuje, někde i ubývá. Svou roli sehrává zřejmě obecné zaměření na kvalitnější, pro ubytovatele tedy i rentabilnější ubytovací zařízení. Přesto však je jich nemálo, i když na pobřeží jsou nerovnoměrně rozděleny. Jsou místa a oblasti, kde je kempů relativně dost (např. na Západoistrijském přímoří), a oblasti, kde je téměř nenajdeme (v některých částech Jihodalmatského přímoří a na Jihodalmatských ostrovech). Ubývá i kempů pro naturisty (vizNaturismus a naturistické kempy).

Je tedy třeba vzít tyto skutečnosti zejména v nejvyšší sezóně v úvahu a nespoléhat se na to, že místo v kempu se vždy najde. Nemusí se mnohdy najít, i kdyby motorista ujel desítky kilometrů. Je proto lépe zavčas zvážit situaci a raději se poohlédnout po jiném typu ubytování nebo se rozhodnout pro méně navštěvovanou oblast.

Ve většině kempů je třeba opustit kemp do 13 hod., jinak je započítáván ten den jako další pobytový den v kempu.

Stejně jako u hotelů nejsou mnohdy ani velké a dobře vybavené kempy centrálně registrovány. Proto jsme na našich stránkách tyto kempy, pokud jsou nám známy, uvedli, byť i bez podrobností a charakteristik, uváděných u registrovaných kempů.

Vítaným doplňkem nabídky kempů jsou tzv. minikempy, tedy malé kempy na soukromých pozemcích jednotlivců, většinou v blízkosti či v přímé návaznosti na ubytování v soukromí (na soukromé apartmány nebo soukromé penziony). U těchto minikempů nelze bohužel předem zjistit žádné podrobnosti, nanejvýš adresu. Odkazy na přehledy těchto kempů jsou uvedeny u jednotlivých oblastí.

V průběhu doby téměř zmizely z pobřeží natrvalo zaparkované přívěsy (v kempech nebo při některých hotelech), které se po řadu let nabízely jako jakési apartmány, jichž byl nedostatek. Svým komfortem, vybavením, ale hlavně velmi omezeným prostorem však apartmánům, kterých podstatně přibylo a které se výrazně zkvalitnily, nemohly konkurovat. Dnes jsou už jen úplně výjimečným doplňkem nabídky ubytování.

Hostelů, tedy hotelů pro mladé lidi a mládež, tj. jednodušší, často vícelůžková a levnější zařízení, je na pobřeží jen mizivý počet – např. dva jsou v Dubrovníku, jeden v Punatu, Šibeniku a Pule. Dávají většinou přednost předem přihlášeným skupinám mladých lidí (viz Hostely na Jadranu).

Ve většině hotelů, apartmánů i kempů zajišťují na recepcích bezplatnou službu – úschovu cenných věcí a peněz v trezorech. Neváhejte tuto bezpečnou službu využít a ochránit tak své cennosti.

Pozor! Ať je návštěvník Jadranu ubytován v jakémkoli ubytovacím zařízení, musí platit ubytovací taxu (viz dále).

Upozorňujeme, že na celém území Chorvatska platí přísný zákaz nocování ve volné přírodě, tedy i stanování kdekoli jinde než v kempech. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté vystavují policejnímu stíhání a peněžité pokutě. Policie je v tomto směru velmi všímavá a nesmlouvavá, a to zejména kvůli nebezpečí vzniku požáru.

Hotely

Hotely v celém Chorvatsku, tedy i v přímoří, jsou zařazeny do čtyř kategorií a označeny podle svého vybavení příslušným počtem hvězdiček, od dvou do pěti, přičemž dvě hvězdičky charakterizují jednodušší hotel, pět hvězdiček nejluxusnější. Mohou se však vyskytnout mimo pobřeží hotely označené jednou hvězdičkou, což je pozůstatkem kategorizace od jedné do pěti hvězdiček.

Příslušná kategorie přesně stanoví nejen vybavení hotelového pokoje, ale – a to především, vybavení hotelu. Stanoví, jaká stravovací a jiná zařízení hotel dané kategorie musí mít, jaký bazén – krytý, venkovní, případně oba, jaké služby musí poskytovat (směnárnu, fax ap.), zda musí mít saunu, fitness-středisko apod. a desítky dalších podmínek.

Hotelů s dvěma hvězdičkami je poměrně málo, v současné době je největší počet tříhvězdičkových hotelů. To jsou hotely nejžádanější, neboť mají vybavení pokojů odpovídající dnešním obvyklým požadavkům, kladeným na pohodlné ubytování v hotelu (koupelna nebo sprcha, WC, telefon, televizor). Čtyři hvězdičky již charakterizují luxusní, tedy i velmi drahý hotel. Pětihvězdičkových, luxusních hotelů s prvotřídními službami je na pobřeží jen pár.

Pokud u hotelové nabídky narazíte na termín All Inclusive, jedná se o plnou penzi (většinou buffetovou formou), vč. neomezené konzumace nealkoholických nápojů, piva a vína (jen tuzemské provenience) a zdarma používání všech služeb, které hotel poskytuje (bazény, tělocvičny, hřiště, tenisové kurty, sauny aj.).

V poslední době se objevuje v nabídkách hotelů pojem „wellness-centra“. Jedná se o centra relaxace a rekondice, která mají za úkol zlepšit nejen fyzickou kondici účastníka, nýbrž i zvýšit pocit dobré pohody, uvolnění, odpočinutí. Bývají v Chorvatsku zřizována v hotelech vyšších a středních kategorií a obvykle jsou v nich: fitness centra, masážní salóny, jakuzzi (hydromasážní zařízení), bazén krytý a otevřený, případně i salón krásy. Na Jadranu je několik hotelů, které se specializují na wellness-programy (podrobněji v tematickém článku: Wellness-turistika – balzám na duši i tělo).

V mnohých hotelech nabídka služeb zahrnuje i možnost ubytování psa či kočky, poplatek navíc je však nemalý – v tříhvězdičkovém hotelu např. činí přepočteno od 2500 Kč výše za týden, v nižších kategoriích či hotelových apartmánech od cca 700 Kč za týden. Doporučujeme předem se na možnost ubytování psa nebo kočky informovat a zjistit si přesné ceny. Většina hotelů však ubytování domácího mazlíčka striktně zakazuje.

U jednotlivých pobytových míst jsou uvedeny názvy hotelů v daném letovisku.

Aktualita: Stále atraktivnější hotelový komplex Solaris u Šibeniku

Hotelové apartmány

Kategorizovány jsou i apartmány; v podstatě u nich platí pro jednotlivé kategorie podobné předpoklady vybavení, jako u hotelů.

Centrálně registrované hotelové apartmány jsou rovněž uváděny u pobytových míst.

Kempy

Nová zpřísněná kategorizace platí i pro kempy. Kempy jsou rozděleny do čtyř kategorií (od dvou do pěti hvězdiček). Čím více hvězdiček, tím je kemp lépe vybaven.

Kempy jsou uváděny u jednotlivých pobytových míst včetně celé řady charakteristik, včetně ceny (pokud jsou ovšem tyto informace v oficiálním seznamu kempů obsaženy).

V kempech je souhlas s pobytem psa nebo kočky častější než u hotelů, platí se však za ně podle sezóny přepočteno 200 – 700 Kč za týden. V žádném případě však psi nesmějí na pláž a do restaurací. Někde pro ně bývá zvláštní umývárna. Pro pobyt psů jsou stanoveny zvláštní předpisy.

Ubytování v soukromí

Pokoje a apartmány v soukromí jsou zařazovány do tří kategorií (od jedné do tří hvězdiček) nejen podle svého vybavení, ale i podle polohy vilky či domku, v nichž jsou pronajímány. Např. je-li vilka příliš vzdálena od moře, nemůže být pokoj v ní zahrnut do stejné kategorie jako v domku, který stojí přímo u pláže. Rovněž je velmi důležitým kategorizačním předpokladem počet osob používajících jedno sanitární zařízení (WC a sprchu). Je pochopitelné, že čím větší počet lidí jedno WC používá, tím je ubytování méně hodnotné, tím je nižší kategorie a má být i nižší cena.

Místní orgány cestovního ruchu (turistické sdružení - turistička zajednica) prověřují a sledují velmi nekompromisně, do které kategorie se ubytovací zařízení zařadí, případně je přeřadí do nižší kategorie. Současně tyto orgány věnují pozornost čistotě a úpravnosti pronajímaného zařízení. Je však pravda, že drtivá většina pronajímatelů o pronajímané pokoje pečuje příkladně i bez jakéhokoli dohledu.

Obecně k cenám ubytování v soukromí. Ve vrcholné sezóně (1.7. – 31.8.) zaplatíte za dvoulůžkový pokoj 20 – 40 EUR denně, za čtyřlůžkový apartmán 40 – 80 EUR denně, za šestilůžkový apartmán 70 – 100 EUR denně.

Když návštěvník přijede do některého letoviska na pobřeží bez jakékoli předběžné rezervace nebo informace, může se obrátit buď přímo na některého pronajimatele (někdy bývá na domku s pronajímanými pokoji tabulka SOBE, což je chorvatsky pokoje, nebo i u nás používané německé označení ZIMMER FREI) nebo použije prostřednictví turistické informační organizace. Její označení není zatím standardní, bývá to písmeno „i“ v červeném nebo zeleném kolečku, nebo je prostě uveden název turistické organizace, která mimo jiné tuto službu poskytuje, a to buď turistička zajednica neboturistički biro či turističke informacije. Celkem výjimečně zprostředkovává ubytování některá místní cestovní kancelář. Obvykle bývá tato organizace na centrálním místě v obci, nebo v blízkosti hlavního místního dopravního prostředku, např. u přístavu.

Pokud bychom chtěli obecně porovnávat cenovou dostupnost jednotlivých typů ubytování, pak nejlevnější je ubytování ve vlastním stanu v kempu, pak následují apartmány, ale pouze v případě, jsou-li vícelůžkové a jsou-li plně vytíženy. Na dalším místě je ubytování v soukromých pokojích a nejdražší je ubytování v hotelu. Ovšem toto je pouze obecné srovnání a nemusí platit vždy.

Hostely

Hostely (v angl. Youth hostel), jednodušší a levnější hotely pro mladé lidí od 14 do 26 let, jsou velmi výhodnou možností ubytování pro mladé, ale bohužel jejich kapacita je dosti omezená. A kromě toho je jich na pobřeží dost málo. V každém případě však stojí za to pokusit se zejména v měsících mimo hlavní sezónu získat v nich ubytování. Je to velmi výhodné zejména pro školní zájezdy v průběhu školního roku, případně školy v přírodě. Většina jich je otevřena celoročně. Jejich seznam je uveden v aktualitě: Hostely na Jadranu. Více informací najdete na stránce: Hrvatski ferijalni i hostelski savez.

Mimořádné nabídky ubytování

K mimořádným zážitkům rozhodně patří rekreační pobyt na majácích na pobřeží, ostrovech či ostrůvcích. Podrobněji k tomuto typu ubytování, nabídce i cenám náš tematický článek: Dovolená na majáku?

Exkluzivní a skutečně mimořádné ubytování nabízí např. „Lovranské vily“ (nádherné renovované vily z doby Rakousko-Uherska v Lovranu na Kvarnerské riviéře). Podrobněji tematický článek: Lovranské vily.

Pobytová taxa (v přímoří i ve vnitrozemí)

Při ubytování kdekoli a v kterémkoli typu ubytovacího zařízení je turista povinen zaplatit spolu s účtem za ubytování i pobytovou taxu (boravišna pristojba). Pobytová taxa může být zahrnuta v ceně za ubytování (v tom případě je v ceníku uvedeno: cena zahrnuje pobytovou taxu) nebo je vyčíslena zvlášť a připočítává se k ceně za ubytování. Platí ji například i účastníci lodních zájezdů v chorvatských vodách nebo osazenstvo a posádka jachet, proplouvajících chorvatskými výsostnými vodami.

Je to dávka určená pro obec nebo region k podpoře cestovního ruchu. Je víceméně na rozhodnutí obce, jaké jsou její priority, zda vybraných peněz použije např. k ozelenění a úpravě obce, k rozšíření kulturní nebo sportovní nabídky v obci apod.

Taxa je odstupňována podle celkové úrovně a atraktivity pobytového místa v přímoří i podle sezóny. Pro rok 2008 zůstala pobytová taxa nezměněna (v kunách):

Částky jsou uvedeny v kunách a rozumí se za osobu a noc. V některých místech se podle rozhodnutí obce připočítávají ještě další malé poplatky. Děti do 12 let pobytovou taxu neplatí.

Tradiční předkrm: pršut, sýr a olivy

Kuchyně jadranského přímoří je zvláštní a pestrá, nabízí jídla ovlivněná gastronomií italskou a mnohdy i rakouskou a maďarskou (upozorňujeme na tematický článek: Dobroty z chorvatské kuchyně) Zanechala zde své stopy i doba tureckého panství, takže tu jsou domovem i různé zeleninové závitky s masovou náplní (např. tzv. arambašići) a hlavně čevabčiče a ražniče. Některá jídla převzala tato kuchyně i z chorvatského vnitrozemí.

V oblasti Kvarneru a Istrie je chutnou specialitou jehněčí nebo telecí maso pečené pod tzv. pekou, což je železný poklop, pod nímž se dříve na venkově pekl chléb. Nádoba se staví do žhavého popela.Tento způsob přípravy masa se rozšířil i do dalších částí přímoří. V Istrii a v oblasti Kvarneru se používá název čripnja.

Jehněčí nebo výborné skopové je tu vůbec častou součástí jídelníčku. Po celém pobřeží je oblíbené jehněčí pečené na rožni nebo v troubě (v poslední fázi se s ním společně pečou vařené brambory). V okolí Šibeniku se připravuje jehněčí jako tzv. visovačka begovica, což je maso dušené s kyselým ovčím mlékem. K jehněčímu masu podrobněji v tematickém článku Jehněčí maso – velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů

V Istrii je možno ochutnat libové vepřové, dušené nebo vařené ve smetaně (tento recept tu zůstal po Italech). Jako v celém Chorvatsku tu jsou velmi oblíbeny smažené řízky, vepřové, ale především telecí. Pokud jsou plněné šunkou a sýrem a pak obalované v trojobalu, říká se jim záhřebský řízek (zagrebački odrezak).

Na různé způsoby se často připravuje kuřecí maso, i když drůbež není tak rozšířená jako u nás.

Vaří se i různé guláše. Zamíříme-li do blízkého vnitrozemí, kde žije dost lovné zvěře, pak se můžeme těšit na guláš třeba ze srnčího masa s místními těstovinami zvanými šuljki.

Jehněčí maso pečené pod poklopem
v žhavém popelu

Čím dál více návštěvníků z Česka si objednává ryby (viz Ryby žijící ve vodách Jadranu). Aby se v nabídce mohli lépe orientovat, uvádíme malý přehled názvů upravovaných ryb:

Ošklivá ropušnice patří k nejdražším rybám

Ryby se připravují na tři způsoby. První způsob – na roštu (na gradelama) je pro české návštěvníky asi nejchutnější způsob úpravy. Další je úprava na brudet či brodetto, tj. dušení ryby s rajčaty, cibulí, různým kořením a bylinnými přísadami, tedy jakýsi guláš. Mezi českými turisty asi najde nejméně příznivců třetí způsob, ryba vařená - na lešo (vaří se ve vodě ochucené česnekem, petrželkou, kořením, s přidáním oleje a s dalšími přísadami). Novinkou jsou rybí „fast-foody“ (viz aktualita:Chorvatsko inovuje svou nabídku rychlého občerstvení).

Grilované ryby

Téměř každý chce na Jadranu ochutnat tzv. plody moře, tedy různé hlavonožce, mlže, raky, kraby či jiné mořské živočichy (viz Ze světa jadranské mořské fauny). Některé z nich jsou dnes k dostání i u nás, prodávají se v supermarketech. Za syrova, jen pokapané citronem se jedí ústřice (kamenice čioštrige). Jako součást tzv. černého rizota (crni rižot) lze ochutnat např. sepie (sipa), jiné rizoto bývá s chobotnicemi (hobotnica) nebo s olihněmi (lignje ). Dobré jsou i olihně nakrájené na proužky a osmažené. Jako všechny speciality jsou i plody moře dost drahé. Cenový primát mají však mezi nimi humr (hlap) a langusta (jastog), která se jí buď vařená nebo se kousky obalují v těstíčku, smaží a polévají tatarskou omáčkou.

Plody moře Součástí každého hlavního chodu je jako příloha zelenina, a to opravdu hodně zeleniny, kdežto ostatních příloh – brambor, těstovin či rýže – se obvykle podává méně. Zeleninová směs tu bývá velmi pestrá: hrášek, fazolky, cukina, mrkev, brokolice, květák, mangold (blitva), rajčata, papriky. Bývá dobře ochucena a chutná výborně i zapřísáhlým nepřátelům zeleniny. Kromě toho bývá zelenina ještě servírována jako salát, tedy syrová. A opět je tu veliká druhová pestrost – hlávkový salát, čekanka (radić), zelí hlávkové, zelí čínské, papriky, rajčata atd. Salát se ochucuje jen pár kapkami nerafinovaného (panenského) olivového oleje a vinného octa, tedy bez vody a cukru. Jako moučník se podávají palačinky s různými náplněmi, záviny s neoobvyklými náplněmi, fritule(jakési koblihy) a kroštule (u nás bychom to nazvali boží milosti), dortové zákusky, zmrzlina různého druhu, poháry, rožata (pudink s karamelem), krokanat (křupky z madlí a karamelu), saláty z čerstvého ovoce. Na pobřeží je nutno ochutnat pršut (i když je velmi drahý), v jižních krajích specialitu nad jiné vychvalovanou. Je to vepřová šunka, uzená v dýmu otevřeného ohniště a sušená proudícím vzduchem(Co je vlastně pršut?). Jako předkrm je oblíbený pažský sýr (paški sir), ovčí specialita z ostrova Pagu. Aktualita: Michelinovy hvězdičky v Chorvatsku? Nápoje Káva (kava) je nezbytná stejně jako u nás. Podává se téměř výlučně espreso, v maličkých šálcích, velmi silné. Často je lépe objednat si dned dvojité espreso (dupli espreso) nebo tzv. dugi či duži espreso (tedy dlouhé nebo delší), což znamená s větším množstvím tekutiny, ale se stejným množstvím kávy. Nabídka alkoholických i nealkoholických nápojů je široká. Levný ale není žádný. Jen těch značek piva, které tu jsou k dostání! Z nejrůznějších důvodů se nakonec volí víno, které rozhodně nepřijde dráž než jiné nápoje a ke zdejším pokrmům patří. Víno se zde, zejména v Dalmácii, pije k jídlu tak, že se červené míchá s vodou v tzv. bevandu nebo bílé se sodovkou v tzv. špricer čili střik, případně gemišt, kde místo sodovky je minerálka. Při objednávce si host nechá přinést víno a zvlášť vodu nebo sodovku (kisela voda) a namíchá si nápoj sám podle své chuti. Je to velmi osvěžující a ke zdejším pokrmům vhodné. Ještě několik informací o víně. Je tu tolik druhů, že je dost těžké se v nich za krátkou dobu pobytu vyznat. Většina, i ta lehká stolní vína, jsou však dobrá, nepančují se. Podle kvality se chorvatská vína rozdělují na základní kategorie: „stolno vino“ (stolní), „kvalitetno vino“ (odpovídá našemu jakostnímu vínu), „vrhunsko vino“ (odpovídá našemu vínu s přívlastkem). Pokud si návštěvník přímoří opravdu chce pochutnat na víně, může mu posloužit následující výběr nejlepších vín, která jsou domovem v chorvatském přímoří: červené odkud dingač Pelješac postup Pelješac plavac Murvica a Bol na Brači kaštelet ostrov Hvar merlot Buzet v Istrii teran Motovun v Istrii babić Primoštěn, Šibenik v sev. Dalmácii faros ostrov Hvar merlot Istrie bílé odkud vugava ostrov Vis zlatni plavac ostrov Hvar pošip Brna na Korčule rukatac Korčula grk Lumbarda na Korčule maraština ostrov Lastovo a na Korčule malvazija Dubrovník trojišćina ostrov Krk žlahtina Vrbnik na Krku kujundžuša Imotski v Dalmatském Záhoří Tematický článek: Cesta za vínem po střední a jižní Dalmácii a aktualita: IQ není jen označení inteligenčního kvocientu Kromě toho lze také doporučit růžové víno opol rosé ze Šibeniku a okolí. Mezi zdejšími sekty vedeBakarska vodica z okolí Bakarce a Bakaru na Chorvatském přímoří. Prošek je dezertní víno, vyráběné z hroznů určitého druhu vína, a to z bobulí, které se nechávají uschnout na keřích a mají tedy vysoký obsah cukru a dalších látek. Název je z italštiny prosecco , tedy předsušený. Travarica Společenské posezení se obvykle neobejde bez tvrdého alkoholu – pálenky zv. rakije (rakija). V přímoří se většinou pije pálenka loza, zvaná též lozovača, což je pálenka ze zbytků vinných hroznů při výrobě vína. Velmi oblíbená je pálenka s bylinnými přísadami travarica, při jejíž výrobě se do vinného destilátu přidávají různé byliny. Specialitou Zadaru je likér maraskino, ochucený zvláštním druhem višně - maraskou, která je na pobřeží středního Jadranu domovem. Traduje se, že ho s oblibou pil Napoleon, když se svými generály oslavoval svá vítězství.

Pošty jsou v celém Chorvatsku označeny žlutou tabulí s nápisem HRVATSKA POŠTA – HPT.

Pošty ve větších městech jsou otevřeny od 7.00 do 19.00 hod, v menších městech do 7.00 do 14.00 hod. Na pobřeží a na ostrovech je zaveden dvousměnný provoz, a to od 7.00 do 12.00 hod a od 16.00 do 19.00 hod. V sobotu je na všech poštách jen dopolední provoz, v neděli jsou pošty zavřeny.

Poštovní známky lze koupit na poštách a v novinových a tabákových stáncích a kioscích. V současné době se pohlednice do České republiky frankují známkou 3,10 kun, dopisy 7,10 kun. Z pošt lze telefonovat, telegrafovat i faxovat.

Pokud byste měli zájem dát si posílat poštu do určitého místa na chovatském Jadranu „POSTE RESTANTE“, tj. k vyzvednutí zásilky adresátem na dané poště osobně, pak je to bez problémů možné. Je jen třeba, aby jméno v adrese zásilky přesně odpovídalo jménu uvedeném v cestovním dokladu osoby, která si ji bude na poště vyzvedávat.

Telefonní automaty jsou i v malých místech v přímoří. Všechny fungují jen na karty. Karty v hodnotě 15, 30, 50 a 100 kun se prodávají v kioscích nebo na poště.

Přímý telefonní hovor s účastníkem v České republice se uskutečňuje takto: směrové číslo České republiky 00420 + telefonní číslo v ČR.

Mobilní telefonní síť v Chorvatsku provozují dva mobilní operátoři GSM: VIPNET (předčíslí 091) a T-MOBILE HRVATSKA (předčíslí 098). S našimi mobilními operátory mají uzavřeny roamingové smlouvy.

Další informace: Ceny telefonování z Chorvatska

Telefonování z České republiky do Chorvatska:

• Mezinárodní volací číslo pro Chorvatsko je 00385 (z mobilních telefonů možno ve tvaru +385)
• Následuje národní směrové číslo (bez 0 na začátku), např. Dubrovník: 20, Pula: 52, Rijeka: 51, Split: 21, Záhřeb: 1 atd.
• Pak se vytáčí účastnické číslo
• Celý tvar pak vypadá takto (příklad níže uvedeného Velvyslanectví ČR v Záhřebu):
  00385 1 6177246    nebo    +385 1 6177246

Připojení k internetu v Chorvatsku

Internet je dostupný ve všech větších, ale i v mnoha menších letoviscích. Lze se bez problémů připojit v internetových kavárnách (internet caffe), které jsou také v řadě hotelů. Jejich počet stále roste. Přehled internetových kaváren najdete v aktualitě: Internetové kavárny na Jadranu. Ceny se pohybují většinou mezi 10 a 20 kunami za 1 hodinu. V luxusnějších hotelech se lze připojit k internetu přímo v hotelových pokojích a lze najít i ubytování v soukromí s možností internetu. Některé kempy, které jdou s dobou, mají svá kempovací místa a parcely vybaveny nejen přípojkami k vodě a elektřině, ale i přípojkami k internetu.

DŮLEŽITÉ ADRESY A TELEFONNÍ ČÍSLA V CHORVATSKU:

Zastupitelské úřady ČR v Chorvatsku:

• Velvyslanectví České republiky (Veleposlanstvo Češke republike)
  Savska cesta 41/VIII (8. a 9. poschodí výškové budovy „Zagrepčanka“),
  10 000 Zagreb
  Republika Hrvatska

  velvyslanec: JUDr. Karel KÜHNL
  tel.: +385 1 6177 246, +385 1 6121 558
  fax: +3851 1 617 6630
  mobil (nepřetržitá služba): +385 91 612 1533
  e-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
  web: www.mzv.cz/zagreb
  provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek: 7:45 – 16:15 hod.>
  úřední hodiny pro veřejnost: pondělí – pátek: 9:00 – 12:00 hod.

• Konzulární jednatelství Split (Sezonski konzulat Republike Češke u HR)Obala H.N.P. 5/III (Riva)
  21 000 Mutogras (Split)
  Republika Hrvatska

  telefon, fax: +385 21 344 866
  e-mail: kj-split@mail.inet.hr
  mobil (nepřetržitá služba): +385 91 612 1660
  odpovědný pracovník: Veronika Honcová
  doba činnosti: 15.6. – 30.9. 2009
  úřední hodiny: pondělí – pátek: 9:00 – 12:00 hod.
  působnost úřadu: celé území Dalmácie (tj. od města Karlobag na jih)

• Velvyslanectví České republiky (Veleposlanstvo Češke republike)
  Radnička cesta 47/VI
  10 000 Zagreb
  Republika Hrvatska

  velvyslanec: JUDr. Karel KÜHNL
  tel.: +385 1 6177 246, +385 1 6192 105, +385 1 6192 112
  fax: +3851 1 617 6630
  mobil (nepřetržitá služba): +385 91 612 1533
  e-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
  web: www.mzv.cz/zagreb
  provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek: 7:45 – 16:15 hod.>
  úřední hodiny konzulárního úřadu pro veřejnost: pondělí – pátek: 9:00 – 12:00 hod.

Na konzuláty se lze obrátit v případě nepředvídaných událostí, jako je například ztráta cestovních dokladů, krádež, nehoda, úmrtí a podobně.

Podrobnější informace najdete v aktualitě: Sezónní konzuláty a pomoc v nouzi při cestě a pobytu v Chorvatsku.

Tísňové situace

Dopravní nehoda
• viz Informace pro motoristy – Pomoc na silnicích

Ztráta nebo krádež cestovního dokladu
• oznámit ztrátu/krádež cestovního dokladu na nejbližší policejní stanici, která vystaví potvrzení o ztrátě/krádeži (Potvrda o gubitku/krađi) – !!!! nelze použít k přechodu hranice !!!!
• kontaktovat Velvyslanectví České republiky v Záhřebu, případně konzulární jednatelství ve Splitu či v Rijece, které vystaví náhradní cestovní doklad k cestě do ČR (k jeho vydání jsou třeba 2 fotografie pasového formátu).

Zranění
• zavolat první pomoc linku 94 (hitna pomoć) nebo jednotnou tísňovou linku 112
• podrobnější informace v části Lékařská pomoc.

Úmrtí
• zavolat policii na tel č. 92 nebo tísňovou linku 112, které následně kontaktují lékaře.

Pátrání a zachraňování
• v případě neštěstí na pevnině nebo na moři volat tísňovou linku 112 nebo 9155 (Národní centrála pro pátrání a záchranu - Nacionalna središnjica za spašavanje i traganje na moru).

Požár
• při zjištění požáru ohlásit na linku 63 (hasiči - vatrogasci ) nebo na tísňovou linku 112
• informovat o požáru lidi v okolí
• do příjezdu hasičů se pokusit požár uhasit, ale neuvádět přitom v nebezpečí sebe ani ostatní
• zaparkovaná auta nesmí překážet požárním vozům na přístupových cestách a v přístupu k hydrantům

Turistické informace

Chorvatské turistické sdružení (Hrvatska turistička zajednica) je státní organizace zajišťující propagaci Chorvatska jako cílové země pro turistiku. Jejím dalším úkolem je poskytovat informační servis pro turisty při plánování cesty stejně, jako během jejich pobytu v Chorvatsku. Jeho hlavní úřad je v Záhřebu. Zastoupení má v řadě zemí, m.j. i v České republice, kde dostane zájemce požadované informace a zdarma propagační prospekty, které mu pomohou v rozhodování o místě pobytu i cestě do vybraného letoviska. V Chorvatsku existuje rozsáhlá síť informačních středisek místních a regionálních turistických sdružení. Prakticky v každém letovisku tak najde turista informační kancelář, jejíž pracovníci poskytují informace o daném místě či regionu, např. přehled kulturních pamětihodností, přírodního bohatství, folklorních událostí, zábavních a kulturních akcí, otvírací doby památek, obchodů a provozoven služeb, vstupné, ceny různých služeb a sportovních aktivit, možnosti výletů z daného místa, dopravní informace, lokální jízdní řády autobusových, vlakových a lodních linek apod.

• Chorvatské turistické sdružení - www.chorvatsko.hr
• Chorvatské turistické sdružení v Praze - www.htz, adresa: Praha 1, Krakovská 25.
• Regionální a místní turistická sdružení (na pobřeží, ostrovech a v přilehlém vnitrozemí) – internetové adresy jsou uvedeny v části: Odkazy

Některé užitečné informace

Elektrický proud na celém území Chorvatska: 220 V, 50 Hz

Voda v celé chorvatské vodovodní síti je pitná.

Úřady a veřejné služby mají pracovní dobu od pondělí do pátku od 8.00 do 16.00 hod.

Rozhlasové vysílání v češtině

Více informací najdete v aktualitě z 25.6.2009:

• Český rozhlas vysílá na Jadranu česky

Zákaz kouření

Chorvatsko se připojilo k mnoha evropským zemím, které se rozhodly značně omezit kouření ve veřejných prostorách.

Od listopadu 2008 platí v Chorvatsku zákaz kouření na veřejných místech – ve zdravotnických zařízeních, školách, sportovních, kulturních a uměleckých zařízeních, na nádražích, zastávkách a dalších veřejných místech.

Od května 2009 přišel na řadu i zákaz kouření v barech, restauracích, kavárnách a klubech. Kouření je nyní možné pouze na venkovních zahrádkách a otevřených terasách. Ve vnitřních prostorách je povoleno jen velmi omezeně, a to ve vyhrazených kuřárnách, v nichž si však nelze objednat jídlo ani pití. Majitelé restaurací jejich budování neplánují, protože technické požadavky zákona jsou natolik složité a náročné, že nejsou schopni realizaci zaplatit, např. hermeticky uzavřený prostor, automatické dveře s klouzavým uzavíráním či samostatný ventilační systém).

Pokuta za porušení zákazu je 1000 kun!

Lékařská pomoc

Je třeba upozornit na změny, které nastaly v oblasti nároku na zdravotní péči občanů ČR v Chorvatsku. Dne 15.09.2005 vstoupila v platnost smlouva mezi Centrem mezistátních úhrad a Chorvatským úřadem zdravotního pojištění (Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje – HZZO) o používání Evropského průkazu zdravotního pojištění v Chorvatsku. Na základě této smlouvy nyní mají čeští pojištěnci s Evropským průkazem zajištěn přímý přístup do chorvatských smluvních zdravotnických zařízení bez nutnosti předchozí registrace u místní pobočky HZZO. Dne 01.10.2005 vstoupily v Chorvatsku v platnost i nové sazby spoluúčasti pojištěnců.

Občan České republiky má v Chorvatsku nárok na věcné dávky v rozsahu nutné a neodkladné zdravotní péče podle chorvatského práva a na účet své české zdravotní pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejich poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života a které se nedají odsunout až do doby návratu do ČR. Potřebuje k tomu pouze Evropský průkaz zdravotního pojištění, který by si měl každý pojištěnec vyžádat u své zdravotní pojišťovny, pokud jej od ní již neobdržel.

Lze však čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné, a to v případě, kdy pojištěnec předem ví, že bude zdravotní péči v Chorvatsku potřebovat, např. dialýzu apod. K tomuto však potřebuje souhlas své zdravotní pojišťovny na formuláři CZ/HR111A, potvrzujícím nárok na věcné dávky i nad nezbytný rozsah při přechodném pobytu na území Chorvatska.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského ústav zdravotního pojištění (Zavod za zdravstveno osiguranje – ZZO). 90% lékařů v Chorvatsku je smluvních (ugovorni) a mají to vždy vyznačeno na cedulce (Ugovorna zdravstvena ustanova či Ugovorni lječnik privatne praxe, Ugovorni zdravstveni djelatnik apod.). Všechna zdravotní střediska (Dom zdravlja) a všechny nemocnice (Bolnica) jsou smluvní. Zdravotní středisko je v každém větším sídle. V případě potřeby stomatologického ošetření je situace jiná, protože většina zubařů v Chorvatsku je soukromá a platí se u nich za výkony v hotovosti. Smluvního stomatologa lze vždy najít ve zdravotních středisku (Dom zdravlja).

Ve smluvním zdravotnickém zařízení stačí předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění a přepsat jeho údaje do tzv. Prohlášení (Izjava). Další možností je předložit kopii a nic se pak nemusí vyplňovat. Pokud lékař předepíše recept, je třeba léky vyzvednout v lékárně (ljekarna, apoteka) označené jako „smluvní“, jinak pojištěnec musí platit léky v hotovosti.

Pokud by se pojištěnec nedomohl ošetření výše uvedeným způsobem a musil by si je i léky zaplatit na místě v hotovosti, je třeba, aby si nechal vystavit a potvrdit účty, z nichž vyplývá, kolik byl nucen zaplatit. S těmito účty se po návratu do ČR obrátí na svou českou zdravotní pojišťovnu, která mu refunduje vzniklé náklady do výše, odpovídající cenám ve veřejném chorvatském systému. Tato částka bude zpravidla nižší než částka kterou musel v Chorvatsku uhradit.

Na základně mezinárodní smlouvy musejí čeští občané (pojištěnci) platit určitou spoluúčast, stejně jako Chorvaté. Jedná se o tyto poplatky (platné od 1.10.2005).

• každá prohlídka vybraného lékaře v primární zdravotní péči: 10,00 kun
• každý vydaný recept: 10,00 kun
• každé vydané doporučení k odborně konziliární zdravotní péči: 10,00 kun
• každé vydané doporučení do nemocniční zdravotní péče: 10,00 kun
• každá prohlídka provedená v odborně konziliární zdravotní péči bez doporučení: 10,00 kun
• každé ověřené potvrzení o ortopedické či jiné pomůcce: 10,00 kun
• každý vydaný příkaz k převozu sanitkou : 5,00 kun

A ještě důležité upozornění: uvedená mezistátní dohoda s Chorvatskem nekryje transport zpět z Chorvatska do ČR, ani nutnou spoluúčast při léčebných úkonech. Tyto náklady příslušná česká zdravotní pojišťovna v žádném případě neuhradí. Z těchto důvodů se doporučuje i přes mezinárodní smlouvu uzavřít před odjezdem do Chorvatska smluvní cestovní připojištění.

Informace:

• Centrum mezistátních úhrad – Chorvatsko: www.cmu.cz
• Chorvatský úřad zdravotního pojištění (Hrvatski zavod za zdravstveno osiguraj, HZZO):www.hzzo-net.hr

Lékárny jsou v celém Chorvatsku otevřeny v pracovní dny od 8.00 do 19.00 hod., v sobotu jen do 14.00 hod. Ve větších místech jsou pohotovostní lékárny, které jsou otevřeny nepřetržitě. Jsou označeny zeleným křížem s ovinutým hadem.

Pojištění

Před se cestou do zahraničí se doporučuje pojistit se u některé z mnohých českých pojišťoven, a to pro případ onemocnění nebo úrazu, ztráty zavazadel, autohavárie nebo pro jiné případy okamžité nouze. Záleží samozřejmě na typu plánované dovolené, uvažovaných sportovních aktivitách a výběru dopravního prostředku, který turista použije k cestě na Jadran, a podle toho volit druh i rozsah pojištění. Pojišťovny jsou také v nabídce pojištění různě zaměřeny a liší se výší pojistného a výší pojistného plnění.

Pro příklad uvádíme nejčastější nabídku pojištění pro cesty do zahraničí:

• Základním typem je cestovní zdravotní pojištění – kryje obvykle nutnou a neodkladnou léčbu náhlých onemocnění či úrazů, jednoduché ošetření zubů a případný převoz do ČR (pozor jen do určité výše plnění – např. 1500000 Kč, jednotlivé pojišťovny se liší, možno sjednat i vyšší částku).
• Úrazové pojištění – na riziko smrti a trvalé invalidity následkem úrazu (opět se každá část liší výší pojistného plnění – např. 100000 Kč a 300000 Kč).
• Pojištění zavazadel – kryje škody způsobené odcizením zavazadla a škody způsobené živelnou událostí (např. do 10000 Kč).
• Pojištění odpovědnosti – kryje škody způsobení třetím osobám na věcech i zdraví (opět různé limity plnění).
• Pojištění storna zájezdu – kryje náklady spojené se zrušením zájezdu ze strany pojištěného, a to do výše cca 80% stornopoplatků, které požaduje cestovní kanceláří v případě zrušení zájezdu.

Velké české cestovní kanceláře již v rámci ceny zájezdu pojišťují účastníky svých zájezdů. Je však vždy třeba si zjistit, jaký je rozsah tohoto pojištění a zda pokryje všechna rizika, proti nimž by se turista chtěl pojistit.

Při cestách do zahraničí s českými cestovními kancelářemi by si měl turista ověřit, zda cestovní kancelář má sjednáno zákonné smluvní pojištění pro případ úpadku (podle zákona č. 159/99 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu). Na jeho základě vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku:

• neposkytne zákazníkovi dopravu s místa pobytu v zahraničí do ČR, pokud je doprava součástí zájezdu,
• nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskuteční, nebo
• nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě , že se zájezd uskutečnil jen z části.

Pokud tedy cestovní kancelář nazajistí zákazníkovi dopravu zpět do ČR, ačkoli na ni má nárok, pojišťovna mu zabezpečí návrat vč. nezbytného ubytování a stravování. Pokud se zákazník dopraví zpět sám na své náklady, poskytne mu pojišťovna plnění do té výše, v jaké by to sama zajistila.

Pronájem aut (RENT-A-CAR), jízdních kol a motorových člunů

Služba pronájmu aut je všude na pobřeží (a samozřejmě také v chorvatském vnitrozemí) velmi rozšířena, a to i v malých místech. Je možné si vypůjčit auto na jakoukoli dobu, minimálně však na 24 hodin. Pokud jde o značky půjčovaných aut, je výběr velmi široký, jsou k dispozici auta téměř všech renomovaných značek.

Firem, které tuto službu poskytují, je v každém místě několik, ve velkých místech jsou jich desítky. Jde často o firmy,, které mají v tomto oboru dobré jméno. Mezi nejrozšířenější patří autopůjčovny Hertz, Avis a Ina. Podmínky a ceny za půjčení vozu jsou různé a často se velmi liší. Proto je lépe si napřed zjistit podmínky u dvou nebo tří půjčoven, a teprve pak se rozhodnout. V mimosezóně se půjčovné snižuje. Půjčovny kromě toho občas vyhlašují různé akce – slevy. Autopůjčovny požadují minimální věk řidiče 21 let. Platný řidičský průkaz je samozřejmou podmínkou (požaduje se 1 rok praxe od jeho vydání). Pronájem a jeho podmínky se oboustranně stvrzují písemným ujednáním. Podmínky pronájmu aut jsou obdobné jako v České republice.

Příklady konkrétních cen za půjčení auta:
Uvedené ceny zahrnují: daň (DPH, neomezenou kiliometráž, pojištění vozidla

• Peugeot 107
  1 – 2 dny: 370 kun za 1 den, 3 – 6 dní: 350 kun za 1 den
• Peugeot 207
  1 – 2 dny: 550 kun za 1 den, 3 – 6 dní: 520 kun za 1 den
• Peugeot 307
  1 – 2 dny: 690 kun za 1 den, 3 – 6 dní: 640 kun za 1 den
• Peugeot Boxer
  1 – 2 dny: 950 kun za 1 den, 3 – 6 dní: 900 kun za 1 den

Půjčit si jízdní kolo je samozřejmě jednodušší a levnější. Cena za jízdní kolo (ALU) 1 hodinu se pohybuje kolem 30 kun, na 1/2 dne 70 – 100 kun, na 1 den 100 – 150 kun. Půjčení kvalitního horského kola je samozřejmě dražší. Půjčení skútru stojí na 4 hod od cca 100 kun, na 1 den od 200 kun, na týden od 950 kun. Cena závisí na typu a stáří skútru. Půjčovny půjčují obvykle i další sportovní náčiní, mnohdy i přímo na plážích.

Při půjčování motorových člunů (na 1 hod. od 80 kun, na 1 den od 400 kun) by měl zájemce předložit doklad o plnoletosti a o způsobilosti k řízení motorového člunu, ale půjčovny to obvykle nepožadují.

Ceny za pronájem sportovního vybavení najdete u jednotlivých sportů: windsurfing, potápění,kajaky atd.

Suvenýry z Jadranu

Řadu tipů na to, co si přivézt domů jako památku na dovolenou nebo jako dárek pro své nejbližší, najdete v tematickém článku: Suvenýry z dovolené na Jadranu

Informace o provozu na příjezdových komunikacích lze získat na následujících stránkách:

Chorvatsko:

• www.hak.hr – Chorvatský autoklub – HAK (Hrvatski autoklub)
• www.hac.hr Chorvatské dálnice – HAK (Hrvatske autoceste)
• www.azm.hr – Dálnice Zagreb-Macelj (Autocesta Zagreb-Macelj)
• www.arz.hr – Dálnice Rijeka-Zagreb (Autocesta Rijeka -Zagreb)
• www.bina-istra.com – BINA Istra

Slovinsko:

• www.dars.si – DARS (Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji)
• www.amzs.si – AMZS (Auto-moto zveza Slovenije)

Rakousko:

• www.oesag.at – ÖSAG (Österreichische Autobahnen und Schnellstrassen-Gesellschaft)
• www.arbo.at – ARBÖ (Auto-, Motor- und Radfahrerbund Österreichs)
• www.oeamtc.at – ÖAMTC (Österreichischer Automobil-, Motorrad- und Touring Club)

Webové kamery

Začátkem července instaloval Chorvatský autoklub ve spolupráci s chorvatskou policií 80 kamer na hraničních přechodech, v trajektových přístavech, v místech placení mýtného a na místech, kde na hlavních cestovních tazích dochází k dopravním problémům: www.webcam.hak.hr

Radarové kontroly v Chorvatsku

• Mapa rozmístění radarových kontrol (Večernji list)

Další zajímavé články:

• Zpestřete si cestu na Jadran!
• Zpestřete si cestu na Jadran! – část 2
• Dvě předchůdkyně dnešní dálnice Rijeka – Záhřeb

Chorvatská silniční síť, a to především přístupové cesty na Jadran, byla po dlouhá léta slabým článkem v rozvoji cestovního ruchu v Chorvatsku. Proto před několika léty přistoupily nejvyšší chorvatské orgány k zásadnímu a velkorysému řešení dopravních problémů. Byl vypracován komplexní plán a v souladu s ním se s největším urychlením postupně budovaly a stále budují nové dálnice, především z chorvatského vnitrozemí na Jadran (podrobněji tematický článek: Rozšíření chorvatské dálniční sítě v r. 2005 a v dalších letech).

Nejvýznamnější z nich jsou dálnice ze Záhřebu do Rijeky a ze Záhřebu do Splitu, jejíž poslední úseky byly dány do provozu v červnu 2005. V červnu 2007 následoval úsek ze Splitu směrem na jih, tedy Dugopolje – Šestanovac (viz aktualita: Ve středu 27. června byl otevřen úsek dálnice A1 Dugopolje – Šestanovac) a v prosinci 2008 úsek Šestanovac – Ravča (viz aktualita: Otevřen úsek Šestanovac – Ravča na dálnici do Dubrovníku). Nyní se staví úsek Ravča – Ploče, ale v poslední době se rychlé tempo výstavby poněkud zpomalilo (viz aktualita: Dálnice do Ploče má značné zpoždění).

Na doplnění dálniční sítě se však pracuje i v dalších oblastech Chorvatska. Tak např. začala přestavba rychlostní silnice v Istrii na dálnici (viz aktualita: Začala výstavba plného profilu dálnice na „Istrijském ypsilonu“) a buduje se další dálniční úseky na vychodě země. Ve výstavbě je i několik komunikací z dálnice Záhřeb – Split do pobřežních míst.

Informace o poplatcích na chorvatských dálnicích (případně dokončených úsecích dálnic) a komunikacích je možno najít na stránce Informace pro motoristy – Dálniční poplatky).

Perspektivním velkorysým řešením dostupnosti Jadranu a navazujícího Jonského moře ze západní, střední i severní Evropy má být mezinárodní projekt projekt, který bude představovat dálnice vedoucí ze západní Evropy (a přípojkou na střední, resp. severní Evropu), která povede rovnoběžně s mořem vnitrozemím Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé hory, Albánie a Řecka. Z této dálnice by pak směřovaly odbočky do jednotlivých pobřežních oblastí. Záměr je to skvělý, protože vyřeší mimo jiné rychlou dosažitelnost přímořských letovisek ve všech uvedených zemích, a to prakticky z celé Evropy, bez zahlcení přímoří auty a výfukovými zplodinami. Část projektu se již začíná realizovat, u některých částí nebylo zatím dosaženo konsenzu co do trasy dálnice; chybí i finanční prostředky (a ty by musily být vzhledem k tak velkorysému záběru obrovské), ale i konsenzus všech zúčastněných, včetně potenciálních investorů.

V novější době byly postaveny nové mosty na ostrovy, které většinou nahradily staré, nevyhovující. Pro informaci uvádíme jejich současný přehled:

• na ostrov Krk se jezdí od města Kraljevica na Chorvatském přímoří přes Krcký most (auta platí mostné)
• dopravu z pevniny na ostrov Pag zajišťuje most u osady Miletići
• Maslenický most přes Novigradskou úžinu v Severní Dalmácii, zničený za války v 90. letech, je znovu postaven a ve výborném stavu. Bohužel zvolená poloha nového mostu je příčinou častých uzavírek nebo omezení provozu zejména pro nákladní auta a autobusy za větrného počasí. Diskutují se návrhy a zpracovávají plány na vyřešení situace.
• přestavěn byl most z pevniny do Tisna na ostrově Murteru v Severní Dalmácii
• most z Privlaky na ostrov Vir (přes Privlački Gaz) u Ninu v Severní Dalmácii
• přestavěn a zmodernizován byl most mezi ostrovy Ugljan a Pašman v Severní Dalmácii
• most přes ústí ponorné řeky Rijeka Dubrovačka do moře (před vjezdem do Dubrovníku ze severu) byl dán do provozu v r.2002. Zkracuje se tak cesta do Dubrovníka o objezd celé Rijeky Dubrovačky (objížděl se celý její tok od ústí až k mohutné vyvěračce a po druhém břehu řeky opět až k ústí). Tato krasová řeka není příliš dlouhá, celý její objezd, a tedy úspora představuje asi 12 km, ale nebyl to rychlý, ani příjemný úsek. Úzká a nepřehledná silnice tu vedla v četných zákrutech hustou zástavbou a zácpy tu byly velmi časté.

S výjimkou mostu na ostrov Krk se zatím na těchto mostech neplatí poplatek.

Na naší stránce Informace pro motoristy uvádíme návrhy přístupových tras, poplatky na dálnicích, ceny pohonných hmot apod.

Autobusovou dopravu z České republiky do Chorvatska zajišťuje větší počet českých dopravců z celé ČR, někteří ve spolupráci s chorvatskými dopravci. Jízdenky prodává i řada cestovních kanceláří. Na internetu jsou vyhledávače autobusového spojení: IDOS – jízdní řády (www.idos.cz) a ONLINE BUS (www.onlinebus.cz).

V zimních měsících, stejně jako v předsezóně a posezóně je jen velmi málo spojů s Chorvatskem, výhradně jen na trasách Praha – Záhřeb (a zpět) a Praha – Split (a zpět). Cesta do Záhřebu trvá přitom asi 11 hodin, cesta do Splitu pak 18 hodin. S blížící se sezónou spojů přibývá (od začátku června do konce září), odjezdovým místem autobusů bývají i další místa v Česku – Brno, Ostrava aj., značný bývá i počet možných nástupních míst, např. Tábor, České Budějovice, Olomouc, Znojmo, Mikulov a další. Rovněž cílových míst v Chorvatsku je mnoho – od nejseverněji položeného Umagu až do jižní Dalmácie.

Kromě toho je možno využít i autobusů cestovních kanceláří, které do přímoří pořádají zájezdy a jejichž autobusy nejsou vždy plně vytíženy. Jejich ceny v žádném případě dosud nepřesahovaly ceny autobusových firem. Nevýhodou pouze je, že volná místa může dát cestovní kancelář k dispozici až na poslední chvíli před odjezdem, když už není předpoklad dalšího prodeje zájezdu.

Autobusová síť v Chorvatsku je poměrně hustá. Především pobřeží má linek mnoho a spojení mezi jednotlivými městy a letovisky je velmi dobré. Je škoda, že turisté velmi málo využívají autobusovou dopravu na ostrovech (např. na Cresu, Krku, Ugljanu, Pašmanu, Brači a dalších), přestože je velmi slušná. Časté spoje (s návazností na trajekty) umožňují turistům bez aut pohybovat se poměrně snadno po ostrově. Informace o jízdních řádech mohou podat místní turistická sdružení či místní provozovatel autobusové dopravy.

Podle našich informací zatím neexistuje celochorvatský vyhledávač autobusového spojení. Pro turisty mohou být užitečné následující odkazy:

• Pulapromet – městské a příměstské linky (Pula): www.pulapromet.hr
• Autotrans Rijeka – regionální a meziměstské linky: www.autotrans.hr
• Autotrolej Rijeka – městské a příměstské linky: www.autotrolej.hr
• Liburnija Zadar – městské a příměstské linky: www.liburnija-zadar.hr
• Autobusové nádraží ve Splitu (Autobusni kolodvor Split) – mezinárodní, dálkové i místní linky:www.ak-split.hr
• Promet Split – městské a příměstské linky: www.promet-split.hr
• Libertas Dubrovník – městské a příměstské linky: www.libertasdubrovnik.hr
• Autobusové nádraží v Dubrovníku (Autobusni kolodvor Dubrovnik) – meziměstské linky:www.libertasdubrovnik.com
• Autobusové nádraží v Záhřebu (Autobusni kolodvor Zagreb) – mezinárodní, dálkové i místní linky:www.akz.hr

Taxislužba

Taxislužba je k dispozici v městech a ve větších rekreačních střediskách.

Uvádíme přibližné ceny:

• nástupní taxa: 20 – 35 kun,
• cena za 1 km jízdy ve městě: 5 – 7 kun,
• cena za 1 km jízdy v noci, v neděli a o svátcích: + 20 %,
• čekání 1 hod.: 60 – 80 kun,
• cena za 1 ks zavazadla: 5 kun.

Železniční doprava

České dráhy provozovaly devět let (s výjimkou přestávky v roce 2006) v letní sezóně přímé vlakové spojení s možností přepravy auta mezi Prahou a Splitem s názvem „Jadran“, ale v roce 2010 vlak nevyjede (podrobněji v aktualitě: Letos kvůli velkým finančním požadavkům zahraničních železnic expres Jadran nepojede).

Ostatní vlaková spojení předpokládají dva až tři přestupy, délka cesty do Splitu se pak pohybuje mezi 18 a 26 hodinami. Je možno cestovat přes Vídeň (a zde přestupovat) nebo přes Budapešť (zde je též nutno přestupovat, a to ještě mezi dvěma nádražími). Ze Záhřebu do Rijeky je spojení poměrně časté.

Do Istrie je doprava ještě komplikovanější, s mnoha přestupy. Lze použít jakýkoli evropský expres do italských Benátek (přes Vídeň či Mnichov), před Benátkami (v Cervignanu) přestoupit, v slovinské Divače opět a pak celou Istrií přes Buzet do Puly. Neméně složitá je i cesta přes Lublaň a Postojnu.

Informace:

• Vyhledávač vlakového spojení IDOS – jízdní řády: www.idos.cz
• Chorvatské železnice (Hrvatske željeznice): www.hznet.hr

Letecká doprava

Letecké spojení s Chorvatskem zajišťují České aerolinie (www.csa.cz) ve spolupráci s chorvatskou leteckou společností Croatia Airlines (www.croatiaairlines.hr).

Pokud jde o letecké spojení s Chorvatskou republikou v zimním období, obstarávají je letadla obou leteckých společností až třikrát týdně, podle zájmu a poptávky veřejnosti, a to na lince Praha – Záhřeb a zpět. Let trvá přibližně 1.30 hod. Pobřeží v té době nemá žádné přímé spojení. Pro lety do míst na pobřeží je tedy nutné předsedat v Záhřebu na vnitrostátní linky.

Podle letního letového řádu létají letadla mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou do Záhřebu a do Splitu, do jiných míst Chorvatska nejsou přímé lety uskutečňovány. Do Záhřebu se z Prahy létá každý den, stejně tak i opačným směrem. Z Prahy do Splitu (i opačně) se uskutečňují lety 2x týdně. Let trvá 1.30 až 2 hod. Není však vyloučeno, že se počet spojů může podle zájmu veřejnosti zvýšit.

Pokud má turista zájem o leteckou dopravu s Croatia Airlines do jiných míst Chorvatska, pak může použít dopravu do Záhřebu nebo do Vídně a tam přesedne na letadlo do místa, kam má Croatia Airlines zavedeny letní lety, Jsou to: Dubrovník, Zadar, Rijeka, Pula, Brač a ve vnitrozemí Osijek. Cena letenky však při těchto kombinovaných letech přijde dráž.

Další přímé letecké spojení s jadranským pobřežím uskutečňuje v sezóně některé nízkonákladové letecké společnosti, např. SmartWings, která létá z Prahy do Splitu. Ceny letenek jsou podstatně nižší.

Velké cestovní kanceláře (touroperátoři) prodávají zbylá volná místa při svých charterových letech i ostatním cestujícím (Informace: CK Vítkovice Tours - www.ckvt.cz). Některé cestovní kanceláře realizují tento prodej již od května běžného roku. Jiné cestovní kanceláře, jichž je většina prodávají, zbylá místa až před samotnou realizací letu, to je cca tři týdny až několik málo dní před odletem. Ceny těchto letů jsou značně nižší než ceny pravidelných letů ČSA a Croatia Airlines. Rozdíl v cenách pravidelných letů a charterových zbylých míst je asi o jednu třetinu nižší ve prospěch charterových letů. Je třeba vzít v úvahu, že volná místa v charterových letadlech bývají většinou ve spojích na okrajích sezóny.

Civilní letiště mezinárodní jsou v současné době na těchto místech na jadranském přímoří:

• ve Splitu (Split – Kaštela): www.split-airport.hr,
• v Dubrovníku (Dubrovnik – Čilipi): www.airport-dubrovnik.hr,
• v Zadaru: www.zadar-airport.hr,
• v Pule: www.airport-pula.hr,
• v Rijece (Rijeka – Omišalj, na ostrově Krku): www.rijeka-airport.hr,
• na ostrově Brači (jen pro menší letadla): www.airport-brac.hr.

Ve větších městech (Splitu, Pule, Rijece atd.) a letoviscích může mladší generace zavítat do celé řady místních klubů s bohatým programem diskoték a koncertů (viz aktualita: Diskotéky a hudební kluby na Jadranu). Hitem posledních let jsou „beach party“, které se konají na mnoha jadranských plážích (viz aktualita: Proč se Novalja stala jedničkou mezi mladými?).

Ve větších městech (Splitu, Pule, Rijece atd.) a letoviscích může mladší generace zavítat do celé řady místních klubů s bohatým programem diskoték a koncertů (viz aktualita: Diskotéky a hudební kluby na Jadranu). Hitem posledních let jsou „beach party“, které se konají na mnoha jadranských plážích (viz aktualita: Proč se Novalja stala jedničkou mezi mladými?).

Folklorní večer v Biogradu na moru

Kasina

Stále větší počet návštěvníků i z České republiky chce zkusit své štěstí v hazardních hrách v kasinech, která dříve v jejich podvědomí patřila do světa bohatých, do světa společenské smetánky a jiných celebrit. Dnes k návštěvě stačí jen dost peněz. Na pobřeží patří k nejnavštěvovanějším především kasina na istrijském pobřeží a v oblasti Kvarneru, a to hlavně díky snadné dostupnosti pro turisty z Itálie, kteří jsou vášnivými vyznavači hazardních her v kasinech.

V současné době jsou kasina v těchto místech na pobřeží: Novigrad, Umag (to bylo jedno z prvních), Buje (vnitrozemí Istrie), Poreč, Rovinj, Opatija, Zaton u Zadaru, Split, Hvar na Hvaru, Cavtat.

Nejvýznamnější památky v přímoří – UNESCO

Dubrovník

K významným památkám, zapsaným do listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO, patří v chorvatském přímoří:

• staré město Dubrovník (v rámci městských hradeb) v Jižní Dalmácii (1979),
• Diokleciánův palác ve Splitu (území někdejší císařské rezidence, v rámci jejího opevnění) na středním Jadranu (1979),
• soustava Plitvických jezer (a přilehlého území) v oblasti Lika (1979),
• komplex Eufraziovy bazilkiky v městě Poreči v západní Istrii (1997),
• staré městečko Trogir (v rámci hradeb) ve Střední Dalmácii (1997),
• katedrála v Šibeniku ve Střední Dalmácii (2000),
• Starigradské polje (Starogradsko polje) u městečka Stari Grad na ostrově Hvar (2008)

Plitvická jezera zahrnujeme do tohoto výčtu, i když neleží přímo v přímoří, ale jsou dosažitelná při výletech z pobytových míst u moře nebo při příjezdu na Jadran.

Tematické články:

• Chorvatské památky zapsané v seznamu UNESCO a nominace na další zápisy
• Sedm chorvatských památek nehmotného dědictví na seznamu UNESCO

Kultura

Aktuality:

• Některé kulturní a zábavní akce na Jadranu v r. 2009
• Z nabídky kulturních, zábavních a sportovních akcí v Istrii v roce 2009

Dubrovnické letní hry

Snad ještě rychleji stoupá počet kulturních událostí, které byly po desetiletí úplnou popelkou. Mnohé z nich se již staly tradičními, mají své věrné návštěvníky a staly se i pro umělce, kteří při nich vystupují, prestižními. Zejména jsou oblíbené koncerty vážné hudby nejrůznějšího zaměření (komorní, duchovní, pěvecké recitály ap.), které se konají v jedinečném prostředí starobylých kostelů či paláců, anebo i pod širým nebem. Některá sympozia výtvarných umělců si získala značnou proslulost a mají své místo i v evropském měřítku. Umělecká díla vytvořená v jejich průběhu zůstávají v místě a stala se ozdobou náměstí, parků a nábřeží, a to i třeba v jednoduchých rybářských městečkách.

Pro informaci přehled nejznámějších zábavních a kulturních akcí (podrobněji jsou uvedeny ve výše zmíněné aktualitě a u popisů míst):

• Festival Dubrovnické letní hry (Dubrovačke ljetne igre) 10.7. – 25.8., nejvýznamnější a nejprestižnější kulturní akce na pobřeží s kvalitní mezinárodní účastí, v jejich rámci divadelní hry, pěvecká a jiná koncertní vystoupení, vše v historickém prostředí starého Dubrovníka (např. „Hamlet“ na pevnosti Lovrijenac, „Sen noci svatojánské“ v parku Gradac, koncerty v atriu Knížecího paláce a v křížové chodbě františkánského kláštera, divadelní představení na náměstí Marina Držiće a na Gundulićově náměstí atd).
• Osorské hudební večery (Osorske glazbene večeri), festival klasické hudby, v červenci a srpnu v městečku Osoru na ostrově Cres, současně probíhá i sochařské sympozium (sochy vytvořené na sympoziích v minulých letech zdobí dnes veřejná prostranství Osoru)
• Večery v Donatu (Večeri u Donatu), festival klasické hudby v kostele sv. Donáta v Zadaru
• Grisija v srpnu v Rovinji, velmi populární výstava obrazů pod širým nebem v rovinjské uličce tohoto jména, účast je naprosto volná – od renomovaných umělců po děti a naivní umělce-samouky
• Mezinárodní dětský festival v Šibeniku (Dječji festival), festival dětské tvorby i tvorby pro děti, má již tradici
• Splitské léto (Splitsko ljeto), festival divadla, opery a koncertních představení, významný festival, od poloviny července do poloviny srpna
• Melodie Jadranu (Melodije Jadrana) ve Splitu, festival chorvatské populární písně a hudby, červemec
• Sinjska alka v městečku Sinj (34 km severně od Splitu), historická tradiční soutěž na koních, jedna z nejpopulárnějších akcí v přímoří, na ni navazuje rovněž tradiční pouť k Divotvorné Panně Marii Sinjské
• Rábské rytířské hry (Rapske viteške igre) se konají s přestávkami již od 14. stol., soutěž ve střelbě z kuše a lidová slavnost k oslavě patrona Rábu, sv. Kryštofa, dvakrát za rok: 9.5. a 27.7.
• Festival dalmatských lidových pěveckých souborů (Festival dalmatskih klapa) v Omiši, festival staré i nové dalmatské lidové písně, vystupují nejlepší soubory z Dalmácie, červenec
• Letní mezinárodní sochařská škola (Ljetna medjunarodna kiparska škola) ve Vrsaru v červenci, sympozium začínajících sochařů s instruktory z řad předních umělců oboru, vytvořené sochy z minulých ročníků zdobí městečko
• Hvarské léto (Hvarsko ljeto), festival divadla, tance a hudby, město Hvar červenec – září
• Rytířské hry Moreška a Kumpanija na ostrově Korčula (v Korčule a v Blatu), několikrát v průběhu sezóny.

Představení rytířské hry Moreška v Korčule Muzea Muzea v přímoří jsou otevřena většinou od 8:00, případně od 9:00 do 12:00 hod. a od 15:00 do 18:00 hod., v sobotu obvykle jen dopoledne. V neděli je v některých muzeích zavřeno, v některých otevřeno jen dopoledne. Zavírací dny bývají různé (většinou v pondělí, ale není pravidlem). Vzhledem k nejednotné úpravě pracovní doby se doporučuje informovat se u místního turistického sdružení. Hlavní muzea v přímoří Pula Archeologické muzeum (Arheološki muzej) Rijeka Námořní a historické muzeum (Pomorski i povjesni muzej Hrvatskog primorja) Zadar Stálá výstava sakrálního umění „Zlato a stříbro Zadaru“(Stalna izložba crkvene umjetnosti „Zlato i srebro Zadra“ Archeologické muzeum (Arheološki muzej) Split Archeologické muzeum (Arheološki muzej) Muzeum chorvatských archeologických památek (Muzej hrvatskih arheoloških spomenika) Galerie děl sochaře Ivana Meštrovi ce (Galerija Ivana Meštrovi ca) Etnografické muzeum (Etnografski muzej) Dubrovník Muzeum františkánského kláštera (Muzej franjevačkog samostana Muzeum dominikánského kláštera (Muzej dominikanskog samostana) Akvarium (Akvarij) Etnografické muzeum Rupe (Etnografski muzej Rupe Knížecí palác (Knežev dvor) Klenotnice katedrály (Riznica katedrale) Námořní muzeum (Pomorski muzej) Některá zajímavá regionální muzea: Poreč Vlastivědné muzeum Porečského kraje (Zavičajni muzej Poreštine) Pazin Etnografické muzeum (Etnografski muzej) Muzeum zvonů (Muzej zvona) Rijeka Muzeum města Rijeky (Muzej grada Rijeke) Vrbnik Knihovna D. Viteziće (Biblioteka D. Vitezića) Košljun (Punat) Klášterní knihovna (Samostanska biblioteka) Cres Creské muzeum (Creski muzej) Ráb Sbírka sakrálních předmětů v kostele sv. Justiny (Izložba crkvene umjetnosti) Biograd Vlastivědné muzeum + náklad potopené lodi ze 16.stol. (Zavičajni muzej + Zbirka brodskih tereta) Šibenik Muzeum města Šibeniku (Muzej grada Šibenika) Trogir Sbírka kláštera benediktinek (Zbirka samostana benediktinki) Městské muzeum (Gradski muzej) Split Sbírka františkánského kláštera Poljud (Zbirka franjevačkog samostana Poljud) Umělecká galerie (Galerija umjetnina) Škrip Bračské muzeum (Muzej Brača) Hvar Klenotnice katedrály (Riznica katedrale) Sbírka františkánského kláštera (Zbirka franjevačkog samostana) Vis Archeologická sbírka Issa (Arheološka zbirka Issa) Sinj Sbírka františkánského kláštera (Zbirka franjevačkog samostana – Muzej Cetinske krajine) Korčula Městské muzeum (Gradski muzej) Galerie ikon (Galerija ikona) Opatská klenotnice (Opatska riznica) Cavtat Sbírka B. Bogišiće/knihovna (Zbirka B. Bogišića/biblioteka Muzea mořeplavby (námořní) a akvária na pořeží Jadranu Akvária: Rovinj Pula (viz aktualita: Otevřeno nové akvárium v Pule – Verudele) Crikvenica Baška na ostrově Krku (viz aktualita: Nové akvárium a sbírka mušlí v Bašce na Krku) Vodice (viz aktualita: Nové akvárium a námořní muzeum v letovisku Vodice) Dubrovník Muzea: Rijeka Biograd na moru (včetně sbírky předmětů z potopené benátské lodi ze 16. stol) Krapanj (se zaměřením na lov hub) Split (nová instalace muzea v pevnosti Gripe) Orebić Korčula (v rámci městského muzea, se speciálním zaměřením na stavbu rybářských lodí) Vrboska (Rybářské muzeum) Malakologická muzea (muzea mušlí): Baška na ostrově Krku (viz aktualita: Nové akvárium a sbírka mušlí v Bašce na Krku) Baška Voda Makarská Malakologické muzeum v Bašce Vodě

Na Jadranu se naturistům – nudistům vyhrazovaly na začátku jen některé pláže, ale brzy se začaly budovat celé kempy nebo osady s různými možnostmi ubytování, stravování, sportování, zábavy a společenskýna chorvatském Jadranu registrováno jedenáct kempů, které jsou určeny jen naturistům, další tři kempy mají pro naturisty vyhrazenu pouze část. Ubytovat se v nich může přibližně 25 tisíc osob, a to v kempech, hotelových bungalovech a apartmánech.

Na Jadranu se naturistům – nudistům vyhrazovaly na začátku jen některé pláže, ale brzy se začaly budovat celé kempy nebo osady s různými možnostmi ubytování, stravování, sportování, zábavy a společenskýna chorvatském Jadranu registrováno jedenáct kempů, které jsou určeny jen naturistům, další tři kempy mají pro naturisty vyhrazenu pouze část. Ubytovat se v nich může přibližně 25 tisíc osob, a to v kempech, hotelových bungalovech a apartmánech.

Některá z jadranských naturistických středisek patří v celoevropském měřítku k největším, nejlépe vybaveným, s nejširší nabídkou možností rekreace, sportování a společenského vyžití. Takovým střediskem je např. Koversada u Vrsaru na západním pobřeží Istrie, ale velmi dobrou úroveň mají i některá další, jako např. Valalta, Ulika, Lanterna Solaris či Funtana, všechny rovněž na západním pobřeží Istrie. Jsou však i malá, skromná naturistická střediska, ležící stranou hlavních turistických proudů, ale přitažlivá naopak kouzlem své přírody, klidem a nedotčeností, jako např. kemp Sovinje na Pašmanu.

Tam, kde nejsou specializovaná naturistická zařízení, bývají naturistům vyhrazeny naturistické pláže. Ty jsou nejlépe vybaveny tam, kde jsou součástí konvenčních ubytovacích zařízení.

Nejvíce naturistických středisek lze najít v severní polovině jadranského přímoří, tedy v západní Istrii a na Kvarnerských ostrovech. V Dalmácii je pouze několik menších naturistických kempů, a to na ostrovech Pašmanu a Hvaru. Ve všech dále uvedených naturistických kempech, s výjimkou Valalty, je možno při pobytu mít s sebou psa.

Současnými trendy v naturistickém hnutí a změnami, kterými procházejí naturistická ubytovací zařízení na Jadranu, se zabýváme ve výše uvedených článcích.

Specializované naturistické kempy

Jsou případně nazývány též „naturistická střediska“ či „naturistické parky“. Kliknutím na nadpis se u každého kempu objeví tabulka s dalšími údaji o vybavení kempu, s cenami a kontaktem, případně i fotografie.

• Naturistický park KOVERSADA (***)
  Největší naturistický komplex na jadranském přímoří – 120 ha, nejznámější, nejoblíbenější a nejlépe vybavené centrum pro rekreaci v naturistickém duchu.
  Leží na jižním okraji letoviska Vrsar, při severozápadní části Limského zálivu, 9 km jižně od městečka Poreč.
  Rozkládá se jak na pobřeží, tak na přilehlém ostrůvku Koversada, který je mostem spojen s pevninou. Značná část pobřeží střediska i celý ostrůvek jsou pokryty krásným borovým lesem. Pláže jsou většinou písečné nebo oblázkové (přírodní nebo navezený písek či oblázky), případně skalnaté.
  Koversada byla jako skromné středisko pro naturisty založena již před 41 lety. Postupně se rozrostla ve výborně vybavené centrum, které může pojmout až 5000 naturistů.
  Ubytování: ve vlastních stanech či ve stanech patřících středisku, v jednoduchých bungalovech, v pohodlných pavilonech, apartmánech a vilách.
  Stravování zajišťuje v současné době 10 restaurací, snack-bary, pizzerie, supermarkety. Další obchody se sportovními potřebami, s kempovacím vybavením, se suvenýry, časopisy a novinami aj. Nechybí ani pošta a zdravotní středisko.
  Největší předností Koversady je však zdejší rušný sportovní život a bohaté příležitosti k zábavě a společenskému vyžití, vše v naturistickém duchu. Několikrát za sezónu se zde koná velmi oblíbený „Den Koversady“ (Dan Koversade) s celodenním zábavným programem, vrcholícím volbou „Miss Koversady“.
  Jsou tu hřiště na košíkovou, odbíjenou či plážový volejbal, 8 tenisových kurtů, minigolf, stolní tenis a podmínky pro další sportovní aktivity. V nejrůznějších sportech se pořádají kurzy pro začátečníky i pro pokročilé. Výborně je postaráno zejména o vodní sporty: pořádají se kurzy potápění, je tu potápěčský klub, lze si vypůjčit veškeré vybavení pro potápění či pro windsurfing nebo si lze vypůjčit člun a další sportovní rekvizity. Vodní sporty se provozují především kolem ostrůvku Koversada. Dobře vybavené jsou i pláže.
  Pořádají se různé hry a soutěže jak pro dospělé, tak i pro děti. Bohatý je i kulturní život. Koversada se tak stala pojmem pro vyznavače naturismu z celé Evropy.
• Naturistická osada VALALTA (****)
  Jedno z největších naturistických středisek na chorvatském pobřeží. Je nejsevernější součástírovinjské aglomerace. Leží 7 km severně od Rovinje, při ústí Limského zálivu do moře (při jeho jižní straně) a na přilehlé pevnině.
  Jedno z velkých naturistických středisek – 70 ha, kapacita 4000 návštěvníků, jedno z nejlépe vybavených, jediné na Jadranu, které je označeno čtyřmi hvězdičkami.
  Větší část plochy kempu je rozdělena do 1333 parcel. Majitelé obytných vozů mohou je mít zde zaparkované i přes zimu.
  Ubytování ve vlastních stanech, v pronajatých obytných vozech, v bungalovech, apartmánech.
  Areál kempu je pokryt nižší vegetací, která je místy prostřídána stromy.
  Pláže: písek, oblázky, kameny, též skalnaté pobřeží.
  V kempu je soustava bazénů s mořskou vodou. Stravování: několik restaurací (mj. rybí restaurace a gril), pizzerie, snackbary. cafe-bar; supermarket, stánky s ovocem a zeleninou, různé obchody, kiosky s novinami a časopisy; kadeřnictví, kosmetický a masážní salón, fitnescentrum. I neobvyklé služby, jako např. program Vital pro aktivní dovolenou pod dohledem lékaře. Středisko má dokonce svůj vlastní pivovar.
  Mimořádně pestré jsou ve Valaltě možnosti sportování: potápěčská škola, tenisová škola, škola windsurfingu; hřiště na volejbal, badminton, plážový volejbal, lze hrát minigolf, stolní tenis. Půjčovny sportovního vybavení pro nejrůznější sporty. Součástí střediska je i malý přístav pro jachty a čluny, možno si najmout člun nebo jachtu. S odborníky je možné se věnovat i józe.
  Pořádají se různé hry, soutěže a zábavné pořady pro dospělé i pro děti (je tu školka), organizují se výlety. Možnost společenského vyžití jednak přímo ve Valaltě, jednak v Rovinji.
  Vzhledem k výhodné poloze Valalty je možno podnikat výlety autobusem i lodí do okolních přímořských letovisek (Limský záliv, Rovinj, Pula, Brijuni) i do zajímavých starobylých obcí v istrijském vnitrozemí (Dvograd, Žminj, Bale).
  Pravidelné autobusové spojení s městečkem Rovinj.

• Částečně naturistický kemp KAŽELA (*)
  Dosti velký kemp 2 km od Medulinu, 10 km jihovýchodně od Puly. Leží na pobřeží chráněného Medulinského zálivu, na částečně zalesněném poloostrůvku Kašteja.
  Naturistům je vyhrazena jen část kempu, jeho naturistická část včetně pláže je oddělena.
  Celková rozloha kempu 110 ha, kapacita 3500 osob.
  Ubytování: stany , bungalovy.
  Pláž oblázková, kamenitá i skalnatá.
  Velmi dobré podmínky pro vodní sporty, hlavně potápění a rybolov. Velmi dobrá možnost rekreace na četných malých ostrůvcích v blízkosti pobřeží.
  Stravování v restauraci a snackbaru. Obchody jsou v Medulinu.
  Výhodná je i blízkost Medulinu jako velkého sportovního a zábavního střediska.
• Naturistický kemp KONOBE (**)
  Moderní, středně velký naturistický kemp 4 km od obcePunat na západním pobřeží ostrova Krk. Známý též pod názvem Akapulko.
  Má kapacitu asi 1 200 osob, rozlohu 15 ha.
  V okolí bujná přímořská vegetace.
  Ubytování – stany, bungalovy.
  Stravování v restauraci a snackbaru. Různé obchody.
  Dobré možnosti sportování (tenis, volejbal, košíková, fotbal, vodní sporty).
  Pláže oblázkovo-písčité. Vyšší vegetace sahá na některých místech do poměrné blízkosti od břehu. V nedalekém Punatu je přístav pro jachty, jedna z největších marin na Jadranu. Z Punatu, příp. i přímo z kempu je možno podnikat zajímavé výlety po Krku.
• Naturistický kemp BUNCULUKA (***)
  Středně velký naturistický kemp na okraji Bašky na ostrově Krku (od centra obce vzdálen 1 km). Leží v závěru krásné zátoky při níž je rozložena obec Baška.
  Okolí Bašky i sama obec jsou velmi malebné. Pláž Bašky (oblázky s pískem) se pokládá ze jednu z nejpěknějších v této části Jadranu. Naturistická pláž je pokračováním hlavní pláže Bašky při jejím východním okraji. Stromy rostou do poměrné blízkosti pláže.
  Kapacita cca 1 200 osob, rozloha 4,7 ha.
  Ubytování jen ve vlastních stanech.
  Možnost stravování v restauraci, nákup v samoobsluze. V obci Baška četné restaurace a další obchody. Sportování: tenis, stolní tenis, dobré podmínky pro vodní sporty.
  Taneční terasa.
  Díky blízkosti Bašky a dalšího spojení z ní jsou dobré možnosti výletů po ostrově.
• Naturistický kemp POLITIN (**)
  Jednodušší nevelký naturistický kemp na ostrově Krk. Leží 1 km od největšího městečka na ostrově, které se též jmenuje Krk.
  Kemp je rozložen při pěkné zátoce, uprostřed vegetace.
  Má kapacitu asi 700 osob, rozlohu 6 ha.
  Ubytování jen ve vlastních stanech.
  Pláž je oblázkovo-písečná a skalnatá.
  Restaurace s terasami, snackbar.
  Sportování: tenis, stolní tenis, vodní sporty.
  Další možnost stravování, nákupu, různých služeb, zábavy, společenského života je v sousedním Krku.
  Možnost výletů po celém ostrově.
• Částečně naturistický kemp BALDARIN (*)
  Naturistům je vyhrazena větší část kempu, včetně pláže. Kemp býval celý naturistický. Nachází se na jihu ostrova Cres v oblasti Punta Križa, 12 km od městečka Osor. Leží ve velmi krásné, nedotčené přírodě (borové lesy, čisté moře). Velmi dobré podmínky pro vodní sporty. Trochu odlehlé, klidné místo. Oblázková pláž je volně přístupná.
  Celková kapacita je 1000 návštěvníků, rozloha 10 ha.
  Možnost ubytování také v zařízených přívěsech.
  V areálu jsou 2 restaurace, obchod, ambulance, 3 tenisové kurty, minigolf. Možnost nájmu lodi.
• Naturistický kemp SOVINJE (*)
  Malý jednoduchý naturistický kemp na ostrově Pašman (Severodalmatské ostrovy). Leží jižně odTkonu na východním pobřeží ostrova, v pěkném přírodním prostředí, stranou rušných turistických center. Je oázou klidu a odpočinku.
  Má kapacitu 200 osob, rozlohu 2,8 ha.
  Ubytování pouze ve stanech.
  Sportování: tenis, vodní sporty.
  Pláž kamenitá, částečně skalnatá.
  Stravování a nákup v nedalekém Tkonu.
• Naturistický kemp NUDIST VRBOSKA (**)
  Je to menší, jediný naturistický kemp ve střední Damálcii. Leží poněkud stranou letoviska Vrboskana severním pobřeží ostrova Hvar, v pěkném přírodním prostředí (větší část plochy je porostlá borovicemi).
  Kapacita asi 420 míst, rozloha 2,5 ha, dobré vybavení.
  Nákup a další služby v obci Vrboska, kde je též jachtařský přístav-marina.
  Velmi dobré podmínky pro všechny vodní sporty.
• Částečně naturistický kemp Mlaska (*)
  Naturistům je vyhrazena část kempu.
  Leží v malebné zátoce Mlaska, 4 km severozápadně od Sučuraje, který je nejvýchodnějším letoviskem ostrova Hvaru.
  Celková kapacita kempu je asi 210 osob, rozloha 2,8 ha.
  Ubytování je možné také v dřevěných bungalovech.
  V areálu je obchod a restaurace. Má dobré vybavení pro sportování.

Loď při plavbě

Kdo se chce plavit vodami Jadranu, musí po připlutí do chorvatských teritoriálních vod vyvěsit na dobře viditelném místě žlutou vlajku „Q“ a národní vlajku navštívené země a veplout bez odkladu do některého z mezinárodních námořních hraničních přechodů Chorvatska (tzv. Port of Entry). V těchto přístavech sídlí policejní orgány, celní orgány a správy přístavů – kapitanáty (lučka kapetanija).

Stálé mezinárodní námořní hraniční přechody:

• Umag
• Poreč
• Rovinj
• Pula
• Raša Bršica
• Rijeka
• Mali Lošinj (ostrov Lošinj)
• Senj
• Maslenica
• Zadar
• Šibenik
• Split
• Ploče
• Metković
• Korčula (ostrov Korčula)
• Dubrovník.

Mezinárodní námořní hraniční přechody pouze se sezónním provozem (od 1.4. do 31.10.):

• Novigrad
• ACI marina Umag
• Sali (ostrov Dugi otok)
• Soline (ostrov Dugi otok)
• Ravni Žakanj (Kornatské ostrovy)
• Primošten
• Vis (ostrov Vis)
• Hvar (ostrov Hvar)
• Vela Luka (ostrov Korčula)
• Ubli (ostrov Lastovo).

Od 1. ledna 2005 musejí mít zahraniční sportovní a rekreační plavidla, plující v chorvatských vodách,vinětu (chorv.: vinjeta), tj. nálepku. Viněta platí rok ode dne vydání a musí být umístěna na viditelném místě na plavidle. Vinětu nemusí mít plavidlo na vesla, stejně tak i plavidlo, jehož délka je menší než 2,5 metru nebo má výkon motoru menší než 5kW. Osvobozeny jsou také lodě, které se účastní sportovních soutěží a veletrhů.

Po startu

Jachtařské přístavy – mariny

Na chorvatském Jadranu je v současné době 45 oficiálních jachtařských přístavů – marin (Přehled jachtařských přístavů – marin). Všechny mariny mají přípoj vody, elektrického proudu, toalety, sprchy, některé i prodejny potravin, prodejny plavebních potřeb, čerpadla pohonných hmot. Jsou v nich velká parkoviště, dobře vybavené servisy. V mnohých je možnost ubytování. Většinou lze si zde najmout si loď, případně včetně potřebné posádky. Jsou zde k dispozici telekomunikační prostředky (telefon, fax, i počítače, někde také bezdrátové internetové připojení). Ve všech marinách jsou stálá stání, kde je možné za poplatek zakotvit loď na libovolně dlouhou dobu (Ceny 20098 – jachting: Přístavní poplatky v marinách). Ceny v jednotlivých marinách se velmi liší!

V některých marinách jsou školy jachtingu (např. Pula, Rovinj, Jezera). Mimořádné postavení mezi nimi má mezinárodní škola jachtingu A. N. A. (Adriatic Nautical Academy) v obci Jezera na ostrově Murter ostrovech, která se těší výborné mezinárodní pověsti.

Veškeré podrobnější informace lze získat v ústředí ACI (Adriatic Croatia International Club) v Opatiji.

Jadranské mariny se účastní též mezinárodní soutěže o Modrou vlajku (Plava zastava). Soutěž má podobná kritéria jako soutěž pláží. I mariny se v této soutěži velmi dobře umisťují. V roce 2008 bylo oceněno 21 jachtařských přístavů (viz aktualita: Ocenění pro pláže a jachtařské přístavy – mariny „Modré vlajky 2009″).

Platí se přístavní poplatek i za stání ve veřejných přístavech. Poplatek je dost vysoký, až 1 – 3 EUR za jeden metr délky lodi. Platí se i za použití vyvazovacích bojí (v některých zátokách) a kotevních bójí.

V chorvatských vodách jsou stovky zátok s kotvišti – bez bójí, které se mohou používat bezplatně a bez omezení. V případě větrného počasí neposkytují však plnou ochranu – bouře může kotvu vytrhnout.

Pomoc v nouzi

Pátrací a záchranou službu koordinuje Národní ústředna pro koordinaci pátrání a záchrany na moři (Nacionalna središnjice za usklađivanje traganja i spašavanja na moru), která zajišťuje 24 hodinovou pohotovostní službu na VHF kanálech 10 a 16 a na telefonním čísle 9155. V případě nehody na moři, stejně jako na pevnině. je možné volat Centrum 112 (Centar 112) na telefon 112. Aktualita: Smutné údaje záchranné a pátrací služby na moři za rok 2008.